Maxilofaciální chirurgie: Jak se vrátit k normálnímu životu po operaci?

Operace na obličeji zní strašidelně. A opravdu je to velký krok. Ale mnoho lidí po maxilofaciální chirurgii nejen přežije, ale znovu začne jíst, mluvit a smát bez bolesti. Nejde o to, abyste se vrátili do toho, co bylo předtím. Jde o to, abyste se vrátili do toho, co může být lepší.

Co vlastně maxilofaciální chirurgie znamená?

Maxilofaciální chirurgie je operace kostí obličeje, čelistí a horní části krku. Nejde jen o zuby. Jde o to, aby se čelisti správně spojily, aby jste mohli kousat, mluvit, dýchat a dokonce i spát bez překážek. Tato operace se dělá kvůli vrozeným vadám, úrazům, nádorům nebo těžkému špatnému sevření zubů, které nelze opravit jen ortodontickými aparáty.

Když se řekne „operace čelisti“, většina lidí si představí nějaký děsivý zákrok. Ale moderní techniky jsou přesné. Chirurgové používají 3D tisknuté modely, navigační systémy a mikroskopické nástroje. Operace trvá obvykle 2-5 hodin, záleží na tom, co je potřeba opravit. Často se dělá spolu s ortodontickou léčbou - nejdřív zuby vyrovnáte, pak se operuje, a pak ještě nějaký čas zuby dokončujete.

Co se stane hned po operaci?

První dny jsou těžké. Nejde o bolest - ta se dá řídit léky. Jde o to, že nebudete moci jíst pevnou potravu. Nebudete moci mluvit jako dřív. A budete mít otok. Velký. Obličej se může zdát, že je dvojnásobně větší než normálně. To je normální. Otok dosahuje vrcholu po 48-72 hodinách a pak pomalu klesá.

V prvních dnech budete jíst pouze tekutiny: polévky, smoothie, mléko, čerstvé džusy. Někteří lidé si koupí speciální syrky na vstřikování, aby si mohli připravit výživné nápoje. Důležité je, abyste nepřestávali jíst. Tělo potřebuje energii na hojení. Pokud nejíte dost, hojení se zpomalí a riziko infekce stoupne.

Nezapomeňte na hygienu. Čistěte zuby jemně, ale pravidelně. Používejte měkkou kartáček a chlorhexidinový opalčovač, který vám lékař předepíše. Infekce v ústech po operaci může být vážná - může se šířit k mozku nebo k srdci. Neříkejte si „to snad nevadí“.

Kdy začnete cítit změnu?

První skutečná změna přijde po týdnu. Otok začne klesat. Můžete začít mluvit pomaleji, ale už srozumitelně. Někteří lidé říkají, že se cítí jako „nová verze sebe sama“ - ne proto, že by vypadali jinak, ale protože se konečně mohou pohybovat bez bolesti.

Po dvou týdnech se mnozí vracejí do práce, pokud nemají fyzicky náročnou práci. Nejde o to, abyste se vrátili dřív - jde o to, abyste se vrátili bez rizika. Pokud pracujete v kuchyni, na stavbě nebo v obchodě, kde se musíte mluvit s klienty, je lepší počkat tři týdny.

Na třetí týden už můžete začít jíst měkké potraviny: vařené brambory, ryby, tvaroh, meloun, banány. Nejste ještě schopni jíst jablek nebo chleba, ale už nebudete cítit, že vám něco „trhá“ v obličeji. To je první pravý pocit svobody.

Co se děje po měsíci?

Po měsíci se kosti začínají stabilizovat. Většina lidí už nebere silné léky na bolest. Otoky jsou téměř pryč. Můžete se dívat do zrcadla a už nevidíte „operovaného člověka“ - vidíte sebe. Jen o něco klidnějšího.

Ortodontická léčba pokračuje. I když jste měli operaci, zuby se ještě nevyrovnaly naprosto dokonale. Bude potřeba nosit zubní aparát ještě 6-12 měsíců. To není nevýhoda - je to součást úspěchu. Bez toho by se čelisti mohly znovu posunout.

Nezapomeňte na fyzioterapii. Mnoho lidí si neuvědomuje, že po operaci čelisti se svaly obličeje ztuhly. Můžete mít problémy s otevíráním úst, s polykáním nebo dokonce s výslovností některých písmen. Lékař vám doporučí jednoduché cvičení: pomalu otevírat a zavírat ústa, posouvat čelist do stran, cvičit s měkkým gumovým kuličkem. To všechno se dělá doma, pět minut denně. A tohle je to, co dělá rozdíl mezi tím, kdo se vrátil, a tím, kdo stále cítí „něco špatného“.

Co se děje po třech měsících?

Tady začíná skutečný návrat. Kosti jsou pevně spojené. Můžete jíst většinu potravin - včetně oříšků, mrkve, pečeného masa. Nejste ještě schopni kousat do jablka jako před operací, ale už to nevyžaduje úsilí. Mluvíte přirozeně. Smějete se bez obav. Spíte klidně na boku.

Největší změna není fyzická. Je psychologická. Mnoho lidí, kteří měli vrozenou vadu nebo úraz, se cítili „jiní“. Někteří se vyhýbali fotkám, zrcadlům, společnosti. Po operaci se to mění. Ne proto, že vypadají „krásněji“. Ale protože se konečně cítí „normálně“.

Nejčastější věc, kterou mi lidé říkají: „Nemyslel jsem, že bych mohl být tak šťastný jen kvůli tomu, že můžu jíst polévku bez bolesti.“

Co se může pokazit?

Není to žádná magie. Někdy se něco může pokazit. Nejčastější problémy:

• Infekce - způsobená špatnou hygienou nebo nezahájením léků
• Nesprávné hojení kostí - pokud jste se příliš rychle vrátili k jídlu nebo fyzické námaze
• Trvalé necitlivost - někdy se poškodí nervy, a pak je část obličeje nebo rtu „nemocná“ - ale to se většinou zlepší za 6-12 měsíců
• Znovu sevření zubů - pokud jste přerušili ortodontickou léčbu

Nikdy nezakládejte svůj návrat na „snad to vyjde“. Pokud vám lékař řekl, že se máte vyhýbat cvičením, nejděte na běhání. Pokud vám řekl, že máte jíst jen tekutiny, nezačínejte kousat na chleba. Tady nejde o disciplínu - jde o základní bezpečnost.

Co se stane po roce?

Po roce většina lidí už o operaci neříká. Neříkají „po operaci jsem to zvládl“. Říkají: „Jsem zase ten, kdo jsem byl.“

Možná si všimnete, že se vám někdy vrací staré zvyky - třeba se už nechcete dívat do zrcadla, protože už to není důležité. To je nejlepší znamení. Znamená to, že jste se vrátili. Ne do minulosti. Ale do přítomnosti. Do života, který už vás neomezuje.

Někteří lidé se vracejí k běhání, k pěšímu turistickému zážitku, k zpěvu. Někteří začínají mluvit veřejně o své zkušenosti. Jiní se prostě už nebojí jíst v restauraci. A to je to, co po operaci opravdu počítá. Ne vzhled. Ne přesnost. Ale svoboda.

Co si pamatovat?

• Nejde o to, abyste se vrátili zpět. Jde o to, abyste se dostali dopředu.
• Největší riziko není operace - je to neplnění pokynů.
• Hygiena je klíč. Bez ní se všechno může rozpadnout.
• Fyzioterapie není volitelná. Je to stejně důležitá jako operace.
• Ortodontická léčba po operaci není doplněk - je to součást úspěchu.
• Čas je váš nejlepší lék. Neptejte se, kdy to bude lepší. Otázka zní: Kdy budete schopni se na to zapomenout?

Nezapomeňte: návrat do normálního života není bod, který dosáhnete. Je to cesta. A každý krok, i ten nejmenší - jíst polévku bez bolesti, mluvit s dítětem, zasmát se do zrcadla - je vítězstvím.